Jdi na obsah Jdi na menu
 


a morfologie terénu determinující a spoluvytvářející podmínky pro středověké osídlení. Zkoumané lokality, badatelé, výsledky. 11. Spolupracující obory přírodních věd (živá příroda s výjimkou antropologie). Palynologie, paleobotanika, vývoj lesa, mikrobiologie a parazitologie, entomologie, malakozoologie, paleozoologie. Zkoumané lokality, badatelé,1. Vymezení pojmu archeologie středověku, předmět studia a jeho časový úsek (rozdílné pojetí v různých evropských zemích); styk a překrývání s dalšími oblastmi archeologie (industriální, postmedievální atd.). Hlavní okruhy bádání a problematiky (historie techniky, duchovní sféra, produkce a hospodářství, sociální vývoj a osídlení). Archeologické prameny hmotné povahy a jejich využití v práci historika-medievisty. 2. Přehled základní literatury z oblasti archeologie středověku a práce s ní. Základní příručky encyklopedického a slovníkového charakteru, učebnice, speciální metodologické studie a specifika terénní teorie a praxe (Harrisova metoda a další specifika terénní dokumentace a vedení střed. arch. výzkumů). Základní práce a syntézy pro Čechy, Moravu a Slovensko a monografie shrnující problematiku pro jednotlivé oblasti Evropy. Přehled hlavních specializovaných evropských periodik (včetně USA). 3. Metodické postupy a specifika metodologie archeologie středověku (proces archeologický, prameny a jejich kritika, operace spojené s formulací problémů, diagnózou, analýzou a interpretací). Hlavní teoretické orientace a fil. východiska (positivismus a neopositivismus, strukturalismus, marxismus, analytická a nová archeologie, postprocesualismus atd.). Francouzská škola "Annales" a historiografie (zvláště medievistika). 4. Systematika oboru archeologie středověku. Přírodní poměry, vývoj osídlení, vesnická sídliště, sakrální objekty, feudální sídla, města a jejich geneze, hospodářství, sociální vývoj, zemědělství a řemesla (výrobní zařízení a jednotlivé oblasti a skupiny památek hmotné kultury), umělecké řemeslo. 5. Dějiny bádání v oblasti archeologie středověku (do r. 1945), prvé cílené středověké výzkumy (Čechy a Morava, Slovensko do r. 1918, Československo, Německo), východiska vyčlenění specializované discipliny archeologie středověku (přístupy starožitnické, kulturně historické, uměnovědné, podíl prehistorické archeologie a jejich metod, přínos aplikace stratigrafické metody; J. E. Vocel, J. Koula, K. Guth, K. Hilbert, L. Niederle, G. Skalský, V. Mencl, I. Borkovský). Orientace uměnovědná (NM v Praze) a archeologická (StAÚ v Praze, zal. 1919). Výzkum Pražského hradu (od r. 1925), Vyšehradu a dalších lokalit. 6. Vznik koncepce archeologie středověku po r. 1945 (StAÚ v Praze, NM v Praze; J. Böhm, I. Borkovský a V. Denkstein), impulzy ve výzkumu husitství (Z. Nejedlý, Z. Drobná) a diskuse o počátcích feudalismu (F. Graus, J. Böhm, K. Černohorský atd.), porada 1953 (teoretické, chronologické, tematické a metodické vymezení discipliny; V. Denkstein a další), impulzy pro obor v podobě výstav NM v Praze a MZM v Brně (husitství, střed. vesnice a keramika). Prvé velké poválečné výzkumy, zakladatelská generace archeologů středověku. 7. Vývoj archeologie středověku na Moravě a na Slovensku. Morava. Prvé výzkumy zaniklých střed. vesnic, rozvoj slovanské archeologie po r. 1945 a impulzy pro archeologii vrcholného středověku. Hlavní okruhy bádání, organizace věd. práce, pracoviště, nejdůležitější výzkumy a osobnosti. Slovenko. Prvé výzkumy, organizace výzkumných pracovišť, rozvoj bádání po r. 1945 a osobnosti. 8. Archeologie středověku jako typická mezioborová disciplina. Spolupracující obory z oblasti technických a přírodních věd, společenské vědy a historické obory. Postavení archeologie středověku v rámci pomocných věd historických a její vyčlenění v samostatnou disciplinu. 9. Prospekční a datovací metody aplikované v archeologii středověku. Geofyzikální prospekční metody, letecká fotogrammetrie, fosfátová analýza, metody a zásady povrchového průzkumu včetně geodetického zaměření povrchových reliktů a zjištěných situací. Datovací metody vhodné a nevhodné (C14, termoluminiscence, archeomagnetismus, pylové diagramy, dendrochronologie, její zásady a výsledky). 10. Spolupracující obory přírodních věd (neživá příroda) a vybrané výsledky spolupráce. Geologie, petrografie a petroarcheologie, pedologie, hydrogeologie a hydrologické poměry, geografie, orografie  výsledky. 12. Antropologie a paleodemografie, paleopatologie a poznání zdravotního stavu populace, jejich význam, metody a poznatky. Přehled analyzovaných souborů, lokality, výsledky a úkoly bádání. Demografický vývoj Evropy raného a vrcholného středověku, migrace v euroasijském prostoru, typy populací, černá smrt. 13. Spolupráce s obory společenských věd a zvláště obory historickými a jejich výsledky. Medievistika, historické bádání a pomocné vědy historické (diplomatika, paleografie, epigrafika, heraldika, genealogie, sfragistika, kodikologie, metrologie, chronologie, filigranologie), numismatika, právní dějiny, dějiny umění, historická geografie a sídelní zeměpis (ikonografický materiál, mapy, veduty a jejich využití), etnologie a etnografie, jazykověda a toponomastika, studium středověkých cest a jejich reliktů, vývoj hranic, patrocinia, církevní dějiny, liturgie a církevní symbolika. 14. Konkrétní výsledky spolupráce přírodovědných oborů a společenských věd v rámci komplexního poznání procesů ovlivňujících středověký společenský a hospodářský vývoj. Historická klimatologie, rekonstrukce přírodního prostředí a rozsahu lesa i jeho charakteru, údolní niva v raném a vrcholném středověku. 15. Archeologie středověku a studium přírodního prostředí, rekonstrukce starého a mladého sídelního území a chronologických horizontů osídlení. Nálezový katastr, jeho obraz a soupisy (archeologická topografie), kritika nálezů a pramenů.

 

Náhledy fotografií ze složky Řecko

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář